Jako první jsem chci omluvit, že nevydám druhý díl z Lago di Gardy podle mě už by to nemělo význam.
Takže se vám omlouvám.
Ale teď k tématu.
Dneska se chci věnovat školám v zahraničí, já sama navštívila školu v zahraničí a mám z toho jenom dobrý vzpomínky.
V první škole jsem byla v USA v Minneapolis, Btw. to město miluju.
Bydleli jsme u našich kamarádu.
Chodila jsem tam na summer camp. V ty době mi bylo deset. Chodily jsme tam dva týdny a ty dva týdny mi toho daly hodně.
Američani jsou hrozně moc přátelský a taky hrozně milý hned nás mezi sebe vzali, takže není se čeho bát.
Výuka vypadala tak, že jsme přijely na devátou hodinu do školy. Rozdělili jsem se do týmu, ve kterých jsme byly, pak jsme šli dělat úkoly na dané téma a pak byl oběd. Typický americky lunch boxy.
Po obědu některé děti odešly domu a některé zůstaly na další program, my se ségrou jsme byly mezi těma kteří zůstaly.
Po čtvrté si nás vyzvedla mamka a jeli jsme domu.
Každý čtvrtek byl „ice cream day“ takže po obědě jsme dostali zmrzlinu. A v patek jsme nikdy nešly do školy, protože oba patky vyšly na volno.
Nejlepší na tom bylo, že jsem musela se ségrou mluvit anglicky takže jsem si fakt hodně procvičila angličtinu fakt mi to hodně pomohlo.
Minulý rok v srpnu jsem navštívila školu v Exeteru v Anglii. Byla to summer school. Takže tam byly děti z různých zemí.
Bydlela jsem společně s mojí ségrou a mamkou v rodině.
První den jsme psali rozřazovací test. Podle nich se stejně nerozřazovalo.
Do školy jsem chodila dva týdny. Každý den jsme měli hodinu od 9:30 – 11:30, kde jsme se učili gramatiku a pak jsme měli do 12:00 přestávku. Po přestávce jsme měli hodinu od 12:00 – 13:30 kde jsme se vždycky bavili o tématu, který zadal učitel. Po každý jsme měli jiného učitele/ učitelku.
Pak jsme měli hodinovou přestávku na oběd. Po oběde jsme jeli buď na nějaký výlet nebo jsme dělali projekty ve škole. Končili jsme okolo 16:00 a pak jsem byla s mamkou a ségrou ve městě anebo jsme jeli rovnou domu.
Dvakrát týdně jsme měli večerní program. Já na něj ani jednou nešla protože jsme bydlely daleko.
V sobotu jsme jely se školou na výlet. A v neděli jsme se potkaly s našimi českými kamarády a byly s nimi.
Další sobotu jsme jely zase na výlet se školou a v neděli jsme nás vyzvedl táta, který za námi přijel a jeli jsme k stonehange a pak do Londýna. Kde jsme vrátili auto a jeli do bytu k tutovému kamarádovi. V Londýne jsme byli ještě dva dny.
Věc, která se mi, ale nelíbila byla ta, že zrovna v termínu ve kterým jsme tam byly i my tam byli děti z Ukrajiny a těm bylo jedno, že jsou tam pro to aby se učili angličtinu, ale mluvili mezi sebou normálně ukrajinsky i v hodině a nikdo jim nic neřekl.
Kdybych si měla vybrat jestli Amerika nebo Anglii tak určitě Amerika. Obě mi moc pomohly, ale v Americe to bylo prostě lepší. Lidi, angličtina……….
PROČ CHODIT V ZAHRANIČI DO ŠKOLY:
- poznáte nový lidi
- naučíte se něco nového
- budete se vám to hodit do školy případně do práce
- budete cestovat
- naučíte se komunikovat s cizinci
- poznáte jinou národnost a jiné zvyky
Doufám, že jsem vás inspirovala k tomu abyste cestovali a studovali v zahraničí a budu se těšit u dalšího článku.
